© 2026 všechna práva vyhrazena
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 5. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„sdělení, zda Úřad již provedl požadovanou rekonstrukci ztraceného správního spisu ve věci vedené mj. Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 A 95/2024, u Dopravního a energetického stavebního úřadu vedené pod sp. zn. SD DESU/013933/25, popř. zda a do kdy rekonstrukci provede, a rovněž o sdělení spisové značky procesu rekonstrukce správního spisu, a
– sdělení, jak došlo k výše uvedené ztrátě správního spisu, a u kterého správního orgánu k tomu došlo..“
Odpověď:
Rekonstrukci zmiňovaného spisu, který Úřad v době, kdy byl ve věci příslušným orgánem, vedl pod sp. zn. 18/730/0020/LKCS/05/20, Úřad již provedl dne 20. 10. 2025, přičemž rekonstruovanou podobu spisu dle svých možností předal Dopravnímu a energetickému stavebnímu úřadu podáním ze dne 20. 10. 2025, č. j. 013302-25-110, doručeným fyzicky dne 21. 10. 2025 (ke sp. zn. SZ DESU/013933/25). Rekonstrukci spisu Úřad provedl pod sp. zn. 013302-25-110.
Jak došlo k uvedené ztrátě správního spisu, ani u kterého správního orgánu k tomu došlo, Úřad v rámci vyřízení věci s jistotou nezjistil, došel však k závěru, že Úřad touto spisovou dokumentaci již delší dobu nedisponoval, a je pravděpodobné, že již na začátku roku 2024 byla fyzicky předána odcházejícím zaměstnancům tehdejšího leteckého stavebního úřadu (tehdejšího útvaru Úřadu), kteří v té době přecházeli a nyní spadají pod Dopravní a energetický stavební úřad.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 8. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„zda společnost TriJets s.r.o. se sídlem: Londýnské náměstí 1036/3, Štýřice, 639 00 Brno, podala nějakou žádost na Úřad pro civilní letectvo. Pokud ano, prosíme o datum přijetí žádosti.“
Odpověď:
Dne 24. 10. 2025 obdržel Úřad pro civilní letectví oznámení od společnosti TriJets, s.r.o., Londýnské náměstí 1036/3, Štýřice, 639 00 Brno o záměru podat žádost o udělení osvědčení leteckého provozovatele (AOC) k výše nadepsanému úřadu, včetně žádosti o sjednání termínu schůzky před podáním žádosti o AOC. K setkání dosud nedošlo.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 6. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti částečně vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1) Žádáme Vás o zaslání protokolu o kontrole na Letišti Příbram (LKPM) ze dne 14. 8. 2025 pod č.j. 9525-25-701.
2) Žádáme Vás o zaslání veškerých dokumentů (protokoly, podkladové materiály a další), které se vztahují ke geodetickému zaměření letištních pozemků na Letišti Příbram (LKPM), které mělo proběhnout dne 15. 7. 2025 společností GEODÉZIE TOPOS a.s.
3) Žádáme Vás o zaslání všech záznamů o měřeních charakteristik tření povrchu drah na Letišti Příbram (LKPM), které má k dispozici Úřad pro civilní letectví.
4) Žádáme Vás o zaslání všech metodických pokynů Úřadu pro civilní letectví, které se týkají měření charakteristik tření povrchu drah na letištích.
5) V souvislosti s provozem proudových letounů na Letišti Příbram (LKPM) žádáme pro období roku 2023 až 2025 (do současnosti) o informaci:
a) kolik proudových letounů přistálo na Letišti Příbram (LKPM),
b) jaký typ proudových letounů na Letišti Příbram (LKPM) přistával,
c) z jakého důvodu proudové letouny na Letišti Příbram (LKPM) přistávaly,
d) vede Úřad pro civilní letectví záznamy o přistání proudových letounů na Letišti Příbram (LKPM) – žádáme o jejich zaslání.
6) Žádáme Vás o informaci, jaké jsou provozní předpisové požadavky stanovené zejména ze strany Úřadu pro civilní letectví pro provoz proudových letounů na Letišti Příbram (LKPM) v neobchodním režimu. Žádáme o zaslání těchto provozních předpisových požadavků.“
Odpověď:
Ad1)
Požadovaný dokument Vám zasíláme v příloze tohoto přípisu.
Ad2)
Požadovaný dokument Vám zasíláme v příloze tohoto přípisu.
Ad3)
Požadovaný dokument Vám zasíláme v příloze tohoto přípisu.
Ad4)
Požadovaný dokument Vám zasíláme v příloze tohoto přípisu.
Úřad k výše uvedeným dokumentům, které připojuje v příloze tohoto přípisu, rovněž doplňuje, že v souladu s platnými a účinnými právními předpisy na ochranu osobních údajů anonymizoval v připojených dokumentech veškeré údaje podléhající ochraně OÚ před jejich zveřejněním (§8a InfZ).
Ad5)
Těmito informacemi Úřad nedisponuje, přičemž povinnost tyto informace mít Úřadu ze zákona nevyplývá, čímž odpovídáme zároveň na písm. d) tohoto bodu žádosti (byť z něj není zcela zřejmé, zda jde o otázku). Předmětnou informaci tak nelze poskytnout, a to v souladu s § 11b InfZ, o čemž je vydáno samostatné rozhodnutí podle § 15 InfZ.
Ad6)
Úřad nestanovil žádné zvláštní či specifické provozní předpisové požadavky výlučně pro provoz proudových letounů na letišti Příbram (LKPM) v neobchodním režimu. Provoz proudových letounů v neobchodním režimu se řídí obecně závaznými právními a předpisovými požadavky, tj. zejména pravidly létání stanovenými nařízením (EU) č. 923/2012, příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 965/2012, zejména požadavky části-NCC. Dále pak provozní dokumentací provozovatele, včetně postupů a omezení vyplývajících z letové příručky letadla (AFM), zejména pokud jde o výkonnostní charakteristiky letounu, případně dalšími postupy stanovenými např. provozovatelem letiště a místními provozními podmínkami letiště.
Přílohy:
1) Protokol o kontrole na letišti Příbram ze dne 14. 8. 2025, č. j. 13298-25-701
2) Technická zpráva o kontrolním zaměření provozní plochy letiště LKPM Příbram a porovnání se stavem katastru nemovitostí ze dne 8. 8. 2025
3) Zprava z kalibračního měření charakteristik povrchu RWY 06R/25L na LKPM ze dne 13. 5. 2025
4) Metodický pokyn Úřadu pro měření charakteristik tření povrchu RWY (kalibrační měření) na letištích v ČR z 2. 7. 2021, č. j. 6252-14-701.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 22. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„proč Úřad podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnul informaci pod č.j. 12516-25-110 dne 1.10.2025, že „nebylo shledáno za důvodné ve věci zahajovat správní či přestupkové řízení s odpovědnou osobou“, když řízení zahájené bylo, a to pod č.j. 30-22-OL ze de 13.5.2022, které jsem jako oznamovatel obdržel již v roce 2022 a proč tato poskytnutá informace není zveřejněna na webových stránkách ÚCL.“
Odpověď:
Ve zřejmě Vámi zmiňované věci dne 16. 5. 2022 oddělení letišť Úřadu založilo spis č. 39-22-701 reflektující postoupený spisový materiál Policie ČR ze dne 13. 5. 2022 zaevidovaný pod č. j. 5073-22-701, který patrně řeší událost, kterou ve Vašem podání označujete (spis pod sp. zn. 30-22-OL Úřad neeviduje). Součástí spisu je také následné vyjádření provozovatele letiště k záznamu Policie ČR zaevidované pod č. j. 6731-22-701. V rámci spisu byla událost prošetřována, nicméně řízení ve věci ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, potažmo § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, zahajováno skutečně nebylo.
Upozorňujeme však, že rozpor mezi Vám známými a poskytovanými informacemi může být dán nejednoznačností označení incidentu, což implikuje již vyřízení žádosti o informace ze dne 1. 10. 2025 pod č. j. 12516-25-110, tedy že Úřad se žadateli o informace mohl vyjadřovat ohledně jiného incidentu, než máte na mysli.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 22. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (platu včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích* a to za kalendářní rok {rok] (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.{rok] do 31.12.{rok]).
* V případě vaší instituce tyto informace poskytněte za nejvyššího představitele instituce (ministr/vedoucí úřadu/ředitel úřadu) a za jeho přímé podřízené (náměstky/ředitele/vedoucí odborů nebo sekcí apod.).
V případě subjektů jako jsou národní nebo státní podniky či akciové společnosti ve vlastnictví státu tyto informace poskytněte za nejvyšší představitele subjektu jako jsou předsedové a členové řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu společnosti.
U organizací, které mají regionální/krajské kanceláře/pobočky a pobočka má alespon dvou úrovňovou řídící strukturu, do seznamu zahrňte i vedoucího/řídícího/ředitele těchto poboček.
Prosíme o poskytnutí informací do přiloženého Excelu.“
Odpověď:
Požadované informace byly poskytnuty ve formátu dokumentu MS Excel viz příloha: Excel_formular_pro_platy_2025
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 29. 1. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Prosíme o sdělení legislativního zakotvení provozu helikoptér pro vyhlídkové lety.“
Odpověď:
Pro tzv. vyhlídkový let je evropskou legislativou, která má aplikační přednost před legislativou národní, používán pojem „místní let“ a tyto lety jsou považovány za tzv. obchodní leteckou dopravu. Místní let je definován nařízením (ES) č. 1008/2008 jako let, který začíná a končí na témže letišti nebo provozním místě. Provozovatel musí být pro provádění těchto letů v souladu s tímto nařízením držitelem osvědčení leteckého provozovatele (AOC).
Samotný provoz vrtulníků se pak řídí zejména nařízením (EU) 2018/1139 (Příloha V), nařízením (EU) č. 965/2012, zejména Částí-ORO a Částí-CAT a nařízením (EU) č. 923/2012 (pravidla létání).
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 1. 2. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Kdo byl nabyvatelem letounu ZA-01 po prodeji Motorletem?.“
Odpověď:
V leteckém rejstříku se skutečně počátkem 90. let přidělovaly tzv. zvláštní poznávací značky pro účely zkušebních letů (kombinace písmen OK a tří číslic). Evidence těchto zvláštních poznávacích značek se vedla mimo klasický rejstřík registrovaných letadel a mohlo tak být i v rovině např. telefonického oznamování. Evidence sloužila čistě pro účely sledování přidělených zvláštních poznávacích značek pro konkrétní let/lety bez vazby na vlastníka předmětného letadla. Zvláštní poznávací značka se přidělila na oznámení výrobci, který let hodlal provést. Vzhledem k tomu, že šlo o pomocnou operativní evidenci bez vazby na letecký rejstřík, zaznamenával se zde i jiný rozsah údajů než do běžné evidence letadel evidovaných v leteckém rejstříku. Tato pomocná evidence zvláštních poznávacích značek pro účely zkušebních letů se ani nikdy nepředávala do Národního archivu, protože nešlo o registrovaná letadla. Tato evidence již není dostupná ani na OLR, dle sdělení bývalé vedoucí oddělení, byla skartována několik desítek let poté, co se tento systém opustil a zavedl se jiný systém pro používání poznávacích značek při provádění zkušebních letů.
Z výše uvedených důvodu OLR bohužel nedisponuje historickými záznamy o přechodu vlastnictví předmětného letadla, protože toto letadlo nebylo nikdy zapsáno do leteckého rejstříku.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 10. 2. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
Odpověď:
Požadovanou kopii rozhodnutí č. j. 7487/00/PI-L/A ze dne 20. 11. 2000, která obsahuje podmínky civilního provozu letiště, byla žadateli zaslána přílohou přípisu. Toto rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví je stále aktuální, proto k druhému bodu žádné novější rozhodnutí neexistuje.
Přílohy:
– Rozhodnutí o povolení provozovat letiště
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 13. 2. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
Odpověď:
Ad1)
V registračním systému provozovatelů bezpilotních letadel aktuálně evidujeme 3 provozovatele, kteří mají sídlo/trvalé bydliště v obci Těchlovice u Hradce Králové.
Ad2)
Předpokládáme, že dronovou evidencí je myšlen oficiální mapový nástroj Dronemap (dronemap.gov.cz). Tento nástroj v lokalitách, jež jsou předmětem Vašeho dotazu, eviduje:
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 25. 2. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Plánované výstavby větrného parku „Zelená koncepce Kosina“ v okrese Benešov (katastrální území Rataje u Vlašimi, Řimovice a Trhový Štěpánov). Záměr zahrnuje 5 větrných elektráren (VTE) o celkové výšce cca 206 metrů a je veden v informačním systému EIA pod kódem STC2765.
1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora (JIPOCAR Power Green, s.r.o.), zpracovatele dokumentace EIA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny (zejména stroje označované jako VTE 1, VTE 2 a VTE 3 v k.ú. Rataje u Vlašimi) v ochranných pásmech letiště Vlašim (LKVL) nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce 206 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?
4) Eviduje ÚCL k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele letiště Vlašim (Aeroklub Vlašim) ve vztahu k tomuto záměru?“
Odpověď:
Ad1)
Ano, Úřad obdržel od investora JIPOCAR Power Green, s.r.o., celkem tři žádosti o předběžnou informaci, které byly vyřízeny pod č. j. 014416-23-701, 010737-24-701 a 002203-26-701. Kopie příslušných sdělení byly zaslány přílohou přípisu.
Ad2)
Na základě poskytnutých souřadnic v žádostech se plánované větrné elektrárny nenacházejí v ochranném pásmu letiště Vlašim (LKVL), ani v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení.
Ad3)
Z hlediska bezpečnosti civilního letectví je nutné postupovat v souladu s leteckým předpisem L 14, hlava 6, konkrétně ustanovením 6.2.1.3, a dále v souladu s Certifikačními specifikacemi a poradenským materiálem pro návrh letišť (CS ADR-DSN), hlava Q, konkrétně ustanovením CS ADR-DSN.Q.851 – Značení a světelné značení větrných turbín. Světelné překážkové značení se odvíjí od maximální výšky větrné elektrárny v horní úvrati rotoru. Obecně platí, že u větrných elektráren této výškové kategorie (cca 206 m) musí být nejvyšší bod nosného sloupu (gondoly) opatřen dvěma kusy duálního světelného leteckého překážkového návěstidla střední svítivosti typu A a B. U větrných elektráren o celkové výšce od 150 m do 315 m je dále požadováno instalovat v polovině výšky mezi osou gondoly a úrovní terénu nejméně tři mezilehlá návěstidla nízké svítivosti typu E. Konkrétní podmínky jsou vždy stanoveny v rámci individuálního posouzení překážky dle příslušných právních a technických předpisů.
Ad4)
Úřad k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky ani vyjádření od provozovatele letiště Vlašim (Aeroklub Vlašim, z. s.) ve vztahu k uvedenému záměru.
Přílohy:
– Zelená koncepce Kosina.pdf
– 14416_5VE_TrhovýŠtěpánov_250m.pdf
– 10737_5VE_Římovice_Rataje uVL_VE_pč1709.pdf
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 5. 3. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace a dne 9. 3. 2026 doplnění žádosti o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„zda Úřad pro civilní letectví stanovuje nějaké podmínky nebo omezení pro výstavbu, např. z důvodu možného zásahu stavby do leteckého prostoru nebo do ochranných pásem letiště. Jedná se o pozemky č.: 2217/1, 2217/3, 2217/4, 2217/5, 2217/6, 2217/7, 2218, 2220/2, 2220/7, 2225/1, 2226/2, 2227/3, 2227/4, 2420/168, vše v katastrálním území Butovice. Pozemky se nachází v blízkosti Letiště Leoše Janáčka Ostrava.
Žádáme Vás tedy o poskytnutí informace, zda se na uvedené pozemky vztahují nějaká omezení nebo podmínky stanovené Úřadem pro civilní letectví, případně jaké (např. maximální výška staveb, omezení staveb či jiná regulace).“
Odpověď:
Dotazované pozemky se nachází v ochranném pásmu letiště Ostrava Mošnov (LKMT) a to konkrétně v ochranném pásmu vnitřní vodorovné plochy s výškovým omezením staveb do 296 m n. m.
Pokud by tak případná stavba popř. nestavební záměr na dotazovaných pozemcích měly zasahovat nad výše uvedenou výšku nebo mohly jinak „ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice“, je realizace takového záměru podmíněna posouzením a souhlasným stanoviskem Úřadu pro civilní letectví.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 21. 3. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1) Obdržel Úřad od investora, zpracovatele dokumentace EIA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny v k.ú. Kojetín v ochranných pásmech letiště Chotěboř nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?
4) Eviduje Úřad k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele letiště Chotěboř ve vztahu k tomuto záměru?“
Odpověď:
Ad 1)
Úřad k dnešnímu dni neeviduje žádnou žádost o stanovisko ve vztahu k uvedenému záměru.
Ad 2)
Do katastrálního území Kojetín u Havlíčkova Brodu zasahují ochranná pásma letiště Chotěboř (LKCT), nezasahují do něj však žádná ochranná pásma leteckých pozemních zařízení.
Ad 3)
Konkrétní záměr a podmínky pro realizaci jsou vždy posuzovány individuálně dle příslušných právních a technických předpisů, což vyžaduje jako vstup kromě jiného přesné údaje o poloze, výšce a charakteru stavby. Co se překážkového značení tohoto typu staveb týká, je nutné postupovat v souladu s leteckým předpisem L 14, hlava 6, konkrétně ustanovením 6.2.1.3, a dále v souladu s Certifikačními specifikacemi a poradenským materiálem pro návrh letišť (CS ADR-DSN), hlava Q, konkrétně ustanovením CS ADR-DSN.Q.851 – Značení a světelné značení větrných turbín. Světelné překážkové značení se odvíjí od maximální výšky větrné elektrárny v horní úvrati rotoru. Obecně platí, že u větrných elektráren této výškové kategorie (cca 200 m) musí být nejvyšší bod nosného sloupu (gondoly) opatřen dvěma kusy duálního světelného leteckého překážkového návěstidla střední svítivosti typu A a B. U větrných elektráren o celkové výšce od 150 m do 315 m je dále požadováno instalovat v polovině výšky mezi osou gondoly a úrovní terénu nejméně tři mezilehlá návěstidla nízké svítivosti typu E. V rámci umístění VTE se kromě jiného posuzuje i bezpečnost a propustnost vzdušného prostoru v souvislosti s provozem všeobecného letectví a současně i letových postupů stanovených ŘLP.
Ad 4)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky ani vyjádření od provozovatele letiště Chotěboř (Aeroklub Chotěboř, z.s.) týkající se staveb větrného parku na k.ú. Kojetín u Havlíčkova Brodu.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 25. 3. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení informací souvisejících se spoluprací Úřadu pro civilní letectví a Policie ČR“:
„1) Zda Úřad při zpracování předmětného odborného vyjádření provedl:
2) Zda závěr uvedený v odborném vyjádření, že „pilot neměl let pod kontrolou“, představuje:
3) Ve vztahu k závěru uvedenému v odborném vyjádření, že „vzhledem k tomuto náklonu mohlo dojít k vypadnutí cestujících z koše na zem“, o sdělení:
4) Ve vztahu k závěru uvedenému v odborném vyjádření, že „vzhledem k výšce nárazu koše do budovy a její celkové výšce a následnému nekontrolovanému pádu osob na zem by s vysokou mírou pravděpodobnosti došlo k vážným zraněním, tedy k těžké újmě na zdraví osob, či k smrti“, o sdělení:
5) Zda měl Úřad při zpracování odborného vyjádření k dispozici:
6) Zda lze předmětné odborné vyjádření považovat za:
7) Zda závěry uvedené v odborném vyjádření představují:
8) Ve vztahu k Vámi popsanému poškození balónu při kontaktu s překážkami (zejména stromy) o sdělení:
Odpověď:
Zaprvé Úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že žádost směřuje k informacím z přípravné fáze trestního řízení, Úřad posoudil, zda by poskytnutí těchto informací mohlo ohrozit či zmařit účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, ve smyslu § 11 odst. 4 písm. a) InfZ. Úřad došel k závěru, že nikoliv, proto informace v plném rozsahu poskytuje.
Ad 1)
Úřad nic z uvedeného ve věci poskytnutí vyjádření neprovedl, vycházel výhradně z podkladů opatřených a poskytnutých PČR v dané věci, a z vlastních znalostí o provádění letů horkovzdušných balónů inspektorů Úřadu.
Ad 2)
Uvedený závěr je vlastním hodnotícím zjištěním Úřadu výhradně na základě podkladů opatřených a poskytnutých PČR v dané věci, které pro jejich jednoznačnost pro účely odpovědi PČR na její dotazy dále nepovažoval za potřebné blíže šetřit.
Ad 3)
Konkrétní náklon závěr poskytnutý Úřadem PČR nepředpokládal, stejně jako nebylo nijak kalkulováno, jaké zvětšení náklonu koše by bylo nutné k pravděpodobnému pádu cestujících z koše, protože to nebylo předmětem vyjádření. Úřad pouze v obecné rovině konstatoval na základě předložených podkladů, že v dané situaci by zřejmě došlo při méně příznivých okolnostech (silnější vítr či jiný povrch a konstrukce budovy, o kterou předmětný balón zavadil) ke zvětšení náklonu a následně nekontrolovanému pádu osob v koši balónu na zem, což bylo z doložených podkladů zjevné bez potřeby bližšího zkoumání.
Ad 4)
Jak již bylo zmíněno výše, Úřad vycházel konkrétně a výhradně z podkladů opatřených a poskytnutých PČR v dané věci, a z vlastních znalostí o provádění letů horkovzdušných balónů inspektorů Úřadu. Odborné vyjádření ÚZPLN ani jiného subjektu Úřad ve svém vyjádření nevyužil. Tento konkrétní závěr vycházel zejména ze skutečnosti, že z podkladů poskytnutých PČR je patrné, že se balón v okamžiku kontaktu s budovou nacházel ve výšce třetího podlaží budovy, minimálně přibližně 6 metrů, a to nad trávníkem a dlažbou. Skutečnost, že nekontrolovaný pád osoby z takto vysoké výšky může způsobit s vysokou pravděpodobností vážné zranění či smrt člověka, Úřad považoval za takového scénáře za obecně známý fakt, nevyžadující provádění specifických výpočtů, modelací či rekonstrukcí.
Ad 5)
Žádný ze jmenovaných podkladů Úřad za účelem vyjádření k dispozici neměl, kdy vyjádření technické aspekty, vč. možných důvodů, jak se balón do dané situace z hlediska možné ztráty vztlaku dostal, vůbec neřešilo.
Ad 6)
Uvedené vyjádření Úřadu bylo předáváno PČR v reakci na žádost o odborné vyjádření s odkazem na § 105 odst. 1 Trestního řádu, přičemž příslušní inspektoři Úřadu však nejsou přímo soudními znalci, jak vyplývá i z poslední pasáže předmětného vyjádření Úřadu.
Ad 7)
Uvedené vyjádření Úřadu lze považovat za obecné odborné posouzení vycházející výhradně z podkladů opatřených a poskytnutých PČR v dané věci, a z vlastních znalostí o provádění letů horkovzdušných balónů inspektorů Úřadu.
Ad 8)
Tyto aspekty Úřad v rámci vyjádření směrem k PČR neposuzoval, proto k tomuto bodu nemůže Úřad konkrétnější informace poskytnout, neboť by se muselo jednat o vytvoření nových informací, na které není v režimu InfZ nárok.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 31. 3. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„zda společnost TriJets s.r.o. se sídlem: Londýnské náměstí 1036/3, Štýřice, 639 00 Brno, podala nějakou žádost na Úřad pro civilní letectví. Pokud ano, prosíme o datum přijetí žádosti.
A zda se již uskutečnilo úvodní setkání na úřadě k požádání úřadu o nové Osvědčení leteckého provozovatele (AOC) a zda už podala nějakou žádost na Úřad pro civilní letectvo. Pokud ano, prosíme o datum přijetí žádosti“
Odpověď:
K dnešnímu dni výše uvedený subjekt dosud nepodal žádnou žádost u Úřadu pro civilní letectví. Zmiňované úvodní setkání před možným podáním žádosti se subjektem však již proběhlo.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 30. 3. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti částečně vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Konkrétně žádáme o poskytnutí písemné komunikace mezi Úřadem pro civilní letectví České republiky a Hellenic Civil Aviation Authority, která se týká provozu bezpilotních letadel plánovaného v Řecku ve spolupráci s Hellenic Fire Service, zejména v souvislosti s přeshraničním provozem podle čl. 13 nařízení (EU) 2019/947.
Žádost se vztahuje na období od 1. března 2026 do 31. března 2026, a to včetně veškerých příloh této komunikace. V případě, že některé části požadovaných dokumentů podléhají zákonným omezením (např. z důvodu ochrany osobních údajů), žádáme o jejich anonymizaci, nikoli o odmítnutí žádosti jako celku.“
Odpověď:
Úřad k uvedenému dotazu obecně uvádí, že v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, kterými je vázán, Vám okrajově může sdělit, že účelem komunikace mezi Úřadem pro civilní letectví České republiky a Hellenic Civil Aviation Authority byla součinnost uvedených orgánů při zajišťování činnosti Hellenic Civil Aviation Authority, konkrétně při vyřizování žádosti o provoz bezpilotních systémů v rámci přeshraničního provozu na území Řecké republiky, a to z důvodu vyjasnění výkladové mezery uplatňování evropského práva a vnitrostátní právní úpravy Řecka místně příslušným orgánem členského státu. Uvedené podání, žádost o provoz bezpilotních systémů, a jeho vyřízení je však plně v oblasti působnosti, tj. v kompetenci, řeckého orgánu, který v aktuální fázi zajišťuje veškeré podklady pro posouzení žádosti nezbytné k následnému rozhodnutí ve věci (vyřízení žádosti).
Úřad v uvedené věci proto nemůže jakkoli sloužit jako zprostředkovatel komunikace Hellenic Civil Aviation Authority při vyřizování žádosti, a to i s ohledem k vlastní nepříslušnosti ve vztahu k řešené věci, kdy místně příslušným orgánem k řešení této věci je právě Hellenic Civil Aviation Authority.
Nad rámec uvedeného potom Úřad doplnil, že předmětem komunikace stran Úřadu byla pouze domluva účasti na společné schůzce uvedených subjektů. Anonymizovaná komunikace stran Úřadu (§ 8a odst. 1 InfZ) – příloha č. 1. byla žadateli poskytnuta.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 8. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti částečně vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Vážení, žádáme o poskytnutí informací k následujícím bodům ohledně výškových limitů v okrese Nymburk:
1. Jaká je maximální přípustná výška objektů v k.ú. Opočnice a k.ú. Dlouhopolsko, nad kterou je již stavba považována za překážku ohrožující bezpečnost letového provozu?
2. Jaká jsou specifická omezení pro výstavbu v této lokalitě vzhledem k blízkosti radarové stanice Nepolisy a příletových sektorů vojenských letišť?
3. Vyžaduje úřad pro stavby v této oblasti, které by přesahovaly celkovou výšku 200 metrů, individuální posouzení vlivu na letecká zabezpečovací zařízení?
4. Eviduje úřad k dnešnímu dni žádost o vyjádření k rozvoji ploch technické infrastruktury v obci Opočnice?„
Odpověď:
Ad 1)
K uvedenému bodu sdělujeme, že v těchto katastrálních území není Úřadem pro civilní letectví stanovena maximální přípustná výška objektů.
Ad 2)
Uvedená otázka nespadá do oblasti působnosti Úřadu, kdy těmito údaji nedisponuje, o čemž bylo vydáno sdělení o odložení žádosti ze dne 14. 4. 2026.
Ad 3)
Ano, Úřad uvedené vyžaduje prostřednictvím stanoviska společnosti Řízení letového provozu ČR, která tento vliv posuzuje.
Ad 4)
Úřad pro civilní letectví k dnešnímu dni neeviduje žádost o vyjádření k rozvoji ploch technické infrastruktury v obci Opočnice.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 10. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1. Které letecké školy k dnešnímu dni působí na letišti Leoše Janáčka Ostrava (Mošnov)
2. Jakým způsobem Úřad pro civilní letectví vykonává dozor nad leteckými školami působícími na uvedeném letišti.
3. Jaké kontrolní mechanismy jsou vůči těmto subjektům uplatňovány (např. inspekce, audity, dohled nad výcvikem).
4. Jaká byla frekvence kontrol těchto subjektů za posledních 5 let.
5. Jaké právní předpisy a interní metodiky upravují postupy dozoru nad leteckými školami.
6. Jakým způsobem je kontrolováno:
a) dodržování výcvikových osnov,
b) kvalifikace instruktorů,
c) vedení dokumentace o výcviku.
7. Jakým způsobem Úřad kontroluje technickou způsobilost letadel používaných k výcviku.
8. Zda byly v posledních 5 letech u těchto subjektů zjištěny nedostatky či porušení právních předpisů, a pokud ano, jakého charakteru.
9. Jaké sankce byly v této souvislosti uloženy (v anonymizované podobě).
10. Zda Úřad eviduje podněty nebo stížnosti týkající se provozu těchto leteckých škol, a pokud ano, jak byly řešeny.
11. Jak probíhá spolupráce Úřadu s dalšími orgány při dozoru nad těmito subjekty.“
Odpověď:
Ad 1)
Ve vztahu k letišti Leoše Janáčka Ostrava (LKMT) evidujeme následující organizace pro výcvik:
• CZ/ATO-027 ELMONTEX a.s.,
• CZ.DTO.072 Mavisys s.r.o.,
• CZ.DTO.114 OKA FLIGHT SERVICES s.r.o.,
• CZ.DTO.138 Enjoy Fly Club s.r.o. (dříve SILLET IT services s.r.o.).
Uvedené organizace mají ve svých podkladech vůči Úřadu deklarováno nebo schváleno působení na letišti LKMT a disponují zde zázemím pro výcvik. Současně platí, že letiště může být využíváno i jakýmikoliv jinými výcvikovými organizacemi jako tzv. cílové letiště v rámci výcvikových letů, aniž by zde měly trvalou základnu nebo zázemí.
Ad 2)
Úřad vykonává dozor nad leteckými školami (schválených organizací pro výcvik, dále jen „ATO“, a ohlášených organizací pro výcvik, dále jen „DTO“) prostřednictvím systému průběžného dohledu v souladu s nařízením (EU) č. 1178/2011. Tento dohled je realizován zejména formou kontrol na místě, při kterých je ověřováno plnění požadavků právních předpisů a soulad činnosti organizace se schválenou dokumentací (ATO) nebo s údaji uvedenými v prohlášení (DTO). Součástí dohledu je rovněž přímé sledování výcviku (u ATO).
Ad 3)
Vůči ATO a DTO jsou uplatňovány zejména následující kontrolní mechanismy:
• průběžné kontroly na místě zaměřené na organizaci, personál, dokumentaci a provoz,
• kontrola systému řízení (ATO) a politiky bezpečnosti (DTO),
• přímý dohled nad výcvikem (včetně sledování letů a výcvikových postupů – u ATO),
• vzorkové kontroly záznamů o výcviku, způsobilosti letadel a výcvikových zařízení.
V odůvodněných případech, zejména na základě podnětů, mohou být provedeny také inspekce, neohlášené kontroly, nebo sledování letů u DTO.
Ad 4)
• ELMONTEX a.s. – frekvence kontrol 1x za 3 roky; poslední kontroly proběhly dne 13. 1. 2022 a 10. 1. 2024,
• CZ.DTO.072 Mavisys s.r.o. – frekvence kontrol 1x za 6 let; poslední kontrola proběhla dne 22.9. 2020 (v provozovně na letišti Praha – Letňany),
• CZ.DTO.114 OKA FLIGHT SERVICES s.r.o. – frekvence kontrol 1x za 6 let; poslední kontrola proběhla dne 3. 11. 2022,
• CZ.DTO.138 Enjoy Fly Club s.r.o. (dříve SILLET IT services s.r.o.) – frekvence kontrol 1x za 6 let; poslední kontrola proběhla dne 11. 9. 2024.
Ad 5)
Výkon dozoru Úřadu se řídí zejména zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, a dále přímo použitelnými předpisy Evropské unie, zejména nařízením Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění (dále jen „nařízení (EU) č. 1178/2011“), konkrétně ustanoveními přílohy šesté (část ARA), zejména ARA.GEN.300 a ARA.GEN.305.
Postupy výkonu dozoru jsou dále upraveny postupy Úřadu pro civilní letectví:
• CAA-ZLP-141 Schválené organizace pro výcvik pilotů (ATO), kapitola 4,
• CAA-ZLP-142 Ohlášené organizace pro výcvik (DTO), kapitola 5.
Tyto dokumenty nejsou právně závazné a slouží jako metodická a informativní pomůcka pro dotčené organizace a jsou zveřejněny zde: Výcvikové organizace – Úřad pro civilní letectví.
Ad 6)
a) Dodržování výcvikových osnov je kontrolováno porovnáním záznamů o výcviku, záznamů z letadlové knihy s výcvikovým programem organizace.
b) Kvalifikace instruktorů je ověřována kontrolou dokladů o odborné způsobilosti, tedy průkazů způsobilosti, kvalifikací a osvědčení, včetně jejich platnosti a rozsahu oprávnění ve vztahu k poskytovanému výcviku. Platnost kvalifikací instruktorů je podmíněna splněním požadavků stanovených příslušnými právními předpisy, jako jsou požadavky na minimální praxi, absolvování pravidelných přezkoušení s oprávněným examinátorem a platnost osvědčení zdravotní způsobilosti. Instruktoři jsou rovněž povinni účastnit se pravidelných školení organizovaných provozovatelem a příslušnou výcvikovou organizací (ATO/DTO). Úřad pro civilní letectví tyto skutečnosti v rámci výkonu dozoru ověřuje.
c) Vedení dokumentace o výcviku je kontrolováno prostřednictvím kontroly vedených záznamů o výcviku, včetně způsobu uchovávání dokumentace v souladu s příslušnými předpisy.
Ad 7)
Technická způsobilost letadel je řízena v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění, a ověřena na základě tzv. kontroly letové způsobilosti. Tato kontrola je prováděna buď Úřadem, nebo k tomu oprávněnou organizací. Na základě této kontroly je pak letadlu vydáno Osvědčení kontroly letové způsobilosti s platností 12 měsíců.
Ad 8)
Ano, v posledních 5 letech byly u některých subjektů zjištěny určité nedostatky. Zjištěné nedostatky měly převážně administrativní, organizační a procesní charakter. Týkaly se například:
• neúplné nebo neaktualizované dokumentace (např. seznamy letadel, výcvikové programy),
• nedostatečného nastavení nebo doložení některých interních postupů (např. v oblasti bezpečnostní politiky, hlášení událostí nebo vnitřního přezkumu),
• formálních nedostatků v personálním zajištění (např. neurčení odpovědných osob nebo nedoložení kvalifikace),
• nedoložení smluvních vztahů nebo zajištění provozních podmínek (využívání letiště LKMT a prostor pro výcvik),
• dílčích nedostatků ve vedení záznamů o výcviku.
V jednotlivých případech bylo například zjištěno:
• nedodržení stanoveného postupu při výcviku jednoho žáka v rámci IR výcviku,
• neurčení odpovědné osoby pro hlášení událostí v leteckém provozu.
Zjištěné nedostatky však neměly přímý vliv na bezpečnost leteckého provozu.
Ad 9)
V rámci výkonu dozoru nad ATO a DTO jsou zjištěné nedostatky řešeny v souladu s ustanovením ARA.GEN.350 nařízení (EU) č. 1178/2011 formou nálezů, u nichž jsou stanovena nápravná opatření a lhůty k jejich odstranění, a ukládání sankcí se tak nepředpokládá vždy. V souvislosti s nedostatky dle předchozího bodu sankce ukládány nebyly.
Ad 10)
Úřad obdržel v minulosti podnět od občana týkající se nízkoletícího letounu Cessna 172 (OK-ELN) v prostoru obce Jistebník, kdy měl letoun letět v malé výšce nad terénem, což vyvolalo obavu z možné nekázně pilota. Na základě prověření bylo zjištěno, že se jednalo o výcvikový let organizace ATO, konkrétně udržovací výcvik pilota zahrnující nácvik nouzových a bezpečnostních přistání. Let byl prováděn s kvalifikovaným instruktorem a nejednalo se o porušení právních předpisů ani o nebezpečné jednání. Žádné další podněty na provoz ATO a DTO v uvedené lokalitě Úřad pro civilní letectví neeviduje.
Ad 11)
Úřad pro civilní letectví vykonává dozor nad organizacemi pro výcvik pilotů primárně v rámci své vlastní působnosti, spolupráce s dalšími orgány (např. Policie České republiky či jiného dozorového orgánu) zpravidla není potřebná.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 13. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora, zpracovatele dokumentace EIA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny v k.ú. Dolní Krupá, Horní Krupá, Lysá, Olešná, Radostín, Skuhrov (okres Havlíčkův Brod) v ochranných pásmech letiště nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?
4) Eviduje ÚCL k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele letiště ve vztahu k tomuto záměru?“
Odpověď:
Ad 1)
ÚCL k dnešnímu dni neobdržel žádnou žádost o stanovisko ve vztahu k uvedenému záměru.
Ad 2)
Protože Úřad žádnou konkrétní žádost o stanovisko ke konkrétnímu uvedenému záměru, jak uvádíte, dosud neobdržel, nemůže se k tomuto dotazu nyní konkrétně vyjádřit.
Ad 3)
V případě staveb vyšších než 200 m v dané lokalitě se aplikují obecné požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné tuto výstavbu posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Ad 4)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky ani vyjádření od provozovatele letiště ve vztahu k uvedenému záměru.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 16. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajícím se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích obcí Dolní Hořice (Jihočeský kraj) a Obrataň (Kraj Vysočina):
1) Obdržel Úřad pro civilní letectví od investora, zpracovatele dokumentace EIA, SEA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny ve výše uvedených k.ú. v ochranných pásmech letiště nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 250 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?“
Odpověď:
Ad 1)
Úřad k dnešnímu dni neeviduje žádnou žádost o stanovisko ve vztahu k uvedenému záměru.
Ad 2)
Protože Úřad žádnou konkrétní žádost o stanovisko ke konkrétnímu uvedenému záměru, jak uvádíte, dosud neobdržel, nemůže se k tomuto dotazu nyní konkrétně vyjádřit.
Ad 3)
V případě staveb vyšších než 200 m v dané lokalitě se aplikují obecné požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné záměr výstavby vždy individuálně posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu (přesná lokalita, počet, výška, …)
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 23. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Jaká omezení platila pro létání s drony v období první poloviny roku 2020 na území, které odpovídá dnešní oblasti MCTR CASLAV (vnitřní část), jak je vyobrazena v digitální mapě DroneMap.“
Odpověď:
V uvedeném období regulace provozu v blízkosti vojenských letišť (včetně MCTR Čáslav (LKCV)) vycházela z Doplňku X Leteckého předpisu L2 – Pravidla létání, konkrétně z bodu 7.1 c) a 7.2 (podrobněji citovaný předpis dostupný (včetně předchozích verzí) na adrese: https://aim.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/index.htm).
Byly poskytnuty současně vybrané pasáže z předmětného předpisu:
„7.1 Nepovolí-li ÚCL jinak, smí být let bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla prováděn jen v následujících prostorech:
c) v řízeném okrsku (CTR a MCTR) letiště do výšky 100 metrů nad zemí, s výjimkou povolení příslušného stanoviště řízení letového provozu a v horizontální vzdálenosti větší než 5 500 m od vztažného bodu řízeného letiště, s výjimkou, kdy tak povolí ÚCL nebo v případě leteckých prací a leteckých veřejných vystoupení na základě koordinace s příslušným stanovištěm řízení letového provozu a provozovatelem letiště. Let bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla s maximální vzletovou hmotností do 0,91 kg může být prováděn v řízeném okrsku bez koordinace i v menší vzdálenosti od letiště, avšak pouze do výšky 100 metrů nad zemí a mimo ochranná pásma daného letiště (viz obrázek 2).“
„7.2 Při provozu bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla v CTR a MCTR ve vzdálenosti větší než 5 500 m od vztažného bodu letiště a současně ve výšce nižší než 100 m nad zemí a při provozu bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla s maximální vzletovou hmotností do 0,91 kg ve vzdálenosti menší než 5 500 m od vztažného bodu letiště, do výšky 100 metrů nad zemí a mimo ochranná pásma letiště se neuplatňují požadavky předpisu L 11 na získání letového povolení a na stálé obousměrné spojení se stanovištěm řízení letového provozu a požadavky stanovené Leteckou informační příručkou ČR (AIP) na vybavení odpovídačem sekundárního radaru. Při provozu bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla v CTR a MCTR ve vzdálenosti menší než 5 500 m od vztažného bodu letiště, kromě provozu bezpilotního letadla a/nebo modelu letadla s maximální vzletovou hmotností do 0,91 kg mimo ochranná pásma letiště, nebo ve výšce vyšší než 100 m nad zemí je rozhodnutí o použitelnosti v tomto ustanovení uvedených požadavků ponecháno na uvážení příslušného stanoviště řízení letového provozu.“
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 6. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkající se plánované výstavby větrných parků v katastrálních územích Kozmice u Radenína (okres Tábor), Křeč, Dobešov a Černovice u Tábora (okres Pelhřimov):
1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora, zpracovatele dokumentace EIA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny ve výše jmenovaných katastrálních územích v ochranných pásmech letiště, letecké záchranné služby nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.) a to zejména s ohledem na bezpečnost letů za viditelnosti (VFR), v noci a za zhoršených meteorologických podmínek?
4) Eviduje ÚCL k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele letiště ve vztahu k tomuto záměru?
5) Eviduje ÚCL k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele vrtulníků Letecké záchranné služby a dalších složek Integrovaného záchranného systému (IZS) v dané lokalitě?“
Odpověď:
Ad1)
Ano, v případě k. ú. Kozmice u Radenína a k. ú. Dobešov. Dokumenty zasíláme přílohou přípisu.
Ad2)
Protože Úřad žádnou konkrétní žádost o stanovisko ke konkrétnímu uvedenému záměru, jak uvádíte dosud neobdržel, nemůže se k tomuto dotazu nyní konkrétně vyjádřit.
Ad3)
V případě staveb vyšších než 200 m se aplikují požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné tuto výstavbu vždy individuálně posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Ad4)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky či podněty od provozovatele letiště k uvedenému záměru.
Ad5)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky či podněty od provozovatele vrtulníků Letecké záchranné služby a dalších složek Integrovaného záchranného systému (IZS) v dané lokalitě.
Přílohy:
– Vyjádření ÚCL k záměru VTE v k. ú. Dobešov
– Vyjádření ÚCL k závěru VTE v k. ú. Kozmice u Radenína
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 17. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajících se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích obcí: Psáře, Rataje, Tehov, Trhový Štěpánov (okres Benešov):
1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora, zpracovatele dokumentace EIA, SEA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny ve výše uvedených k.ú. v ochranných pásmech letiště, koridoru pro vrtulníky nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?“
Odpověď:
Úřad Vaší žádosti vyhovuje a k žádosti uvádí následující:
Ad1)
Ano, v případě k. ú. Obce Rataje. Dokumenty zasíláme přílohou přípisu.
Ad2)
Protože Úřad žádnou konkrétní žádost o stanovisko ke konkrétnímu uvedenému záměru, jak uvádíte, dosud neobdržel, nemůže se k tomuto dotazu nyní konkrétně vyjádřit.
Ad3)
V případě staveb vyšších než 200 m se aplikují požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné tuto výstavbu vždy individuálně posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byly dne 16. 4. 2026 a 21. 4. 2026 doručeny žádosti o poskytnutí informace. Úřad žádostem vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajících se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích obcí:
– Březina u Deštné, Drunče, Annovice, Psárov, Tříklasovice (Jihočeský kraj),
– Mnich, Chválkov, Rutov, Hojovice, Vlkosovice, Dobešov, Bořetín (Kraj Vysočina)
Týkajících se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích Moraveč (okres Pelhřimov).
Týkajících se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích obcí Chrbonín, Vlčeves, Mlýny a Radenín (Jihočeský kraj).
„1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora, zpracovatele dokumentace EIA, SEA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny ve výše uvedených k.ú. v ochranných pásmech letiště nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200-250 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?“
Úřad žádostem vyhověl a k žádostem uvedl následující:
Ad1)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádnou žádost o stanovisko ve vztahu k uvedenému záměru.
Ad2)
Protože Úřad žádnou konkrétní žádost o stanovisko ke konkrétnímu uvedenému záměru, jak uvádíte, dosud neobdržel, nemůže se k tomuto dotazu nyní konkrétně vyjádřit.
Ad3)
V případě staveb vyšších než 200 m se aplikují požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné tuto výstavbu vždy individuálně posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 27. 4. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajících se případné plánované výstavby větrných elektráren na katastrálním území Opatovice, Rakov, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Býškovice, Vítonice, Libosváry, Horní Újezd, Osíčko, Všechovice, Rouské, Kelč, Komárovice, Nemětice, Zámrsky, Dolní a Horní Těšice, Malhotice, Kunovice, Komárno, Provodovice, Babice, Lhota, Loučka, Podolí a Police Olomouckého a Zlínského kraje, které jsou součástí Návrhu Změny č. 2. Územního rozvojového plánu (dále ÚRP):
1) Obdržel Úřad od zadavatele ÚRP, Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), žádost o stanovisko či vyjádření k návrhu předmětných akceleračních oblastí? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie Vašeho stanoviska/vyjádření k této žádosti.
2) Obdržel Úřad v době přípravy zpracování akceleračních oblastí od Ministerstva životního prostředí případně od MMR, případně jiné organizace/ společnosti/ státního orgánu/ státní organizace, jakožto zpracovatele ÚRP nebo návrhu akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie žádost o stanovisko či vyjádření k návrhu předmětných akceleračních oblastí? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie Vašeho stanoviska/vyjádření k této žádosti.
3) Nachází se plánované větrné elektrárny v rámci navrhovaných akceleračních oblastí AOV 29, AOV 30 a AOV 31 v k.ú. Opatovice, Rakov, Dolní a Horní Nětčice, Býškovice, Vítonice, Libosváry, Horní Újezd, Osíčko, Všechovice, Rouské, Kelč, Komárovice, Nemětice, Zámrsky, Dolní a Horní Těšice, Malhotice, Kunovice, Komárno, Provodovice, Babice, Lhota, Loučka, Podolí a Police v ochranných pásmech letiště nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
4) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?“
Úřad Vaší žádosti vyhověl a k žádosti uvedl následující:
Ad 1):
Úřad k dnešnímu dni neeviduje v souvislosti s Vámi zmíněnou změnou územního rozvojového plánu žádnou žádost o stanovisko či vyjádření k návrhu předmětných akceleračních zón.
Ad 2):
Viz odpověď k předchozí otázce.
Ad 3):
Přesnou polohu zmiňovaných plánovaných větrných elektráren Úřad zatím nezná. Zmiňovaná katastrální území však nezasahují do ochranných pásem letišť a leteckých zabezpečovacích zařízení.
Ad 4):
V případě staveb vyšších než 200 m se standardně aplikují požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné případný záměr výstavby vždy posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 3. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti částečně vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1) Žádáme Vás o sdělení, zda provozovatel Letiště Příbram, společnost Letiště Příbram, s.r.o., provedl nápravu vytknutých kontrolních zjištění v bodu V. část 1, 2, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 protokolu Úřadu pro civilní letectví o výsledku kontroly provedené podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ze dne 9. 6. 2025, č.j. 9050-25-701.
2) Žádáme Vás o zaslání písemné zprávy provozovatele Letiště Příbram, společnosti Letiště Příbram, s.r.o., o odstranění zjištěných nedostatků vytknutých v bodu V. část 1, 2, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 protokolu Úřadu pro civilní letectví o výsledku kontroly provedené podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ze dne 9. 6. 2025, č.j. 9050-25-701 (viz bod VII. předmětného protokolu o výsledku kontroly).
3) Pokud provozovatel Letiště Příbram, společnost Letiště Příbram, s.r.o., dosud neprovedl nápravu vytknutých kontrolních zjištění v bodu V. část 1, 2, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 protokolu Úřadu pro civilní letectví o výsledku kontroly provedené podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ze dne 9. 6. 2025, č.j. 9050-25-701, žádáme Vás:
– informaci, proč k tomu nedošlo,
– o zaslání sdělení provozovatele Letiště Příbram (včetně všech jeho příloh), kterým odůvodňoval neprovedení nápravy,
– o informaci, zda bylo neprovedení nápravy ze strany Úřadu pro civilní letectví akceptováno, z jakého důvodu došlo k akceptaci a jaký případný náhradní termín byl provozovateli Letiště Příbram k nápravě stanoven.
Odpověď
Ad 1):
Žadatel dle aktuálních informací provedl nápravu pouze vytknutého kontrolního zjištění v bodu V. části 14 protokolu z uvedené kontroly.
Ad 2):
Dokument zasíláme přílohou přípisu, přičemž s ohledem na předchozí odpověď provozovatel dle této zprávy odstranil pouze jeden z uvedených nedostatků. Ve zbytku dokumentu provozovatel letiště vysvětluje stav ostatních nálezů vč. odůvodnění.
Ad 3):
Informace k prvním dvěma otázkám obsahuje dokument poskytnutý v rámci odpovědi na předchozí bod. Ke třetí otázce Úřad uvádí, že neprovedení nápravy neakceptoval a dodatečné prodloužení lhůty k nápravě provozovateli letiště neschválil.
Přílohy:
– Zpráva o stavu odstranění zjištěných nedostatků a žádost o prodloužení lhůty provozovatele letiště
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 3. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádostem vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajících se plánované výstavby větrného parku v katastrálních územích 686352 Lodhéřov, 758477 Studnice u Lodhéřova a 779709 Velký Ratmírov (okres Jindřichův Hradec):
„1) Obdržel Úřad pro civilní letectví (dále jen ÚCL) od investora, zpracovatele dokumentace EIA nebo jiného orgánu žádost o stanovisko či vyjádření k tomuto záměru? Pokud ano, žádáme o zaslání kopie tohoto stanoviska/vyjádření.
2) Nacházejí se plánované větrné elektrárny v dotčených katastrálních územích v ochranných pásmech letiště Jindřichův Hradec nebo v ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení?
3) Jsou v dané lokalitě pro stavbu o výšce cca 200 metrů nad terénem stanovena omezení z hlediska bezpečnosti civilního letectví (např. výškové limity, požadavky na specifické světelné překážkové značení apod.)?
4) Eviduje ÚCL k dnešnímu dni jakékoli námitky nebo podněty od provozovatele letiště Jindřichův Hradec ve vztahu k tomuto záměru?“
Úřad žádosti vyhověl a uvedl následující:
Ad1)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádnou žádost o stanovisko ve vztahu k uvedenému záměru.
Ad2)
Dotčené katastrální území: 686352 Lodhéřov, 758477 Studnice u Lodhéřova se nenachází v OP letiště ani LZZ. Katastrální území 779709 Velký Ratmírov (okres Jindřichův Hradec) se nachází v OP letiště Jindřichův Hradec, konkrétně v OP s výškovým omezením kuželových ploch s max. nadmořskou výškou 555 – 590 m n.m.
Ad3)
V případě staveb vyšších než 200 m se aplikují požadavky na denní a noční překážkové značení v souladu s leteckým předpisem L 14 – Letiště. V dané lokalitě nejsou stanovena konkrétní výšková omezení, nicméně je nutné tuto výstavbu posoudit z pohledu bezpečnosti letového provozu.
Ad4)
ÚCL k dnešnímu dni neeviduje žádné námitky ani vyjádření od provozovatele letiště Jindřichův Hradec (aeroklub Jindřichův Hradec z.s.) ve vztahu k uvedeným záměrům.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 12. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Zprávy o hlukové situaci na letišti Praha/Ruzyně za rok 2025“ dle § 42a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví:
1) Zda byla Úřadu pro civilní letectví předána Zpráva o hlukové situaci za rok 2025 dle § 42aodst. 1 zákona o civilním letectví.
2) Datum doručení této zprávy Úřadu pro civilní letectví.
3) Kopii Zprávy o hlukové situaci za rok 2025 včetně příloh, které byly Úřadu pro civilní letectví předány“.
Odpověď
Ad 1):
Ano, zpráva o hlukové situaci za rok 2025 dle § 42a odst. 1 zákona o civilním letectví, byla Úřadu předána dne 30. 3. 2026.
Ad 2):
Vizte předchozí odpověď.
Ad 3):
Zprávu o hlukové situaci letiště za rok 2025 vč. jejích příloh Vám zasíláme v příloze tohoto přípisu.
Přílohy:
Zpráva o hlukové situaci na letišti Praha/Ruzyně za rok 2025 vč. příloh (Zpráva + 6 příloh)
– Příloha 1
– Příloha 2
– Příloha 3
– Příloha 4
– Příloha 5
– Příloha 6
– Příloha 7
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 11. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„průzkumu pozemku parc. č. 300/24, 300/16 a 300/19, k. ú. Kněževes u Prahy – předprojektová příprava.
Žádáme o vyjádření z hlediska možných omezení výstavby na uvedených pozemcích – stávající existence sítí, další omezení výstavby z hlediska ochranných pásem, výškových omezení.“
Odpověď:
Úřad žádosti vyhovuje a uvádí pro orientační průzkum omezení výstavby, ochranných pásem a výškových limitů pro pozemkové parcely č. 300/24, 300/16 a 300/19 následující informace:
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 15. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkající se stížností, které vedení obce dostává od občanů obce Petřvald a jejich místních částí však vyplývá, časté a stále se opakující mimořádně nízké přelety nad obydlenými částmi obce, mimořádný hluk některých malých letadel při průletu nad obcí a také noční neustálé kroužení nad obydlenými částmi obce.
Úřad žádosti vyhověl a uvedl následující:
Ad 1)
Piloti musí dodržovat zejména pravidla uvedené v nařízení (EU) č. 923/2012 (pravidla létání) a nařízení (EU) č. 965/2012 (provoz letadel). Další podmínky vztahující se k provozu na konkrétním letišti a jeho okolí jsou pak stanoveny v Letecké informační příručce (AIP) nebo tzv. VFR příručce. Vzhledem k množství a rozsahu pravidel z nich vyplývajících si dovolujeme toliko odkázat na celé tyto předpisy, kdy nelze jednoznačně říci, která pravidla lze považovat za „základní“.
Ad 2)
Piloti musí především dodržovat výše uvedená pravidla létání dle nařízení Komise (EU) č. 923/2012. Toto nařízení pak v ustanovení SERA.5005, Pravidla pro let za viditelnosti, písm. f) konkrétně uvádějí: „S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet a přistání nebo pokud tak povolí příslušný úřad, nesmí být let VFR prováděn:
1) nad hustě zastavěnými oblastmi měst, vesnic a jiných obydlených míst nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla;
2) kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou nebo 150 m (500 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m (500 ft) od letadla.“ Vzhledem k tomu, že se obec Petřvald nachází v řízeném okrsku letiště Ostrava/Mošnov (CTR LKMT), lze zde očekávat zvýšený provoz letadel a letadla se zde mohou pohybovat v nižších letových výškách, pokud jsou ve fázi vzletu nebo přistávání na letiště.
Ad 3, 4 a 5)
Úřad je oprávněn nedodržování minimálních letových výšek sankcionovat jako přestupek, typicky přestupku provádění letů ve vzdušném prostoru v rozporu se zákonnými podmínkami dle § 92 odst. 3 písm. b) potažmo § 93 odst. 3 písm. c) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZCL“). Za tento přestupek lze u nepodnikajících fyzických osob uložit pokutu až 1 milion Kč a zákaz činnosti až 1 rok. Přehled letových výšek v rámci letového provozu nad Českou republikou však Úřad nemá k dispozici, a tak přestupkové jednání projednává typicky na základě podnětu od jiné osoby. Pro řádné objasnění přestupku je žádoucí uvést dostatečné údaje o daném letu:
– poznávací značku letadla, kterým se jednání dopustilo, která je velkými písmeny ve tvaru „OK-XYZ“ umístěna běžně na trupu a křídle letadla, popřípadě popsat jiné charakteristické nezaměnitelné znaky konkrétního letadla–barvu, umístění křídel.
– místo a přesnou polohu pozorování, směr pozorování, popis situace, den a přesný čas, nejlépe formou foto nebo video dokumentace (bez přiblížení, nejlépe se zástavbou nebo stromy v pozadí pro lepší stanovení výšky letu).
Na základě podnětu způsobilého prošetření Úřad běžně vyžádá radarové záznamy, na základě kterých se určí přesná výška letu, a dále postupuje dle příslušných procesních předpisů. Pokud je poznávací značka ve tvaru písmen i čísel, např. „OK-XYZ 11“, jedná se o tzv. sportovní létající zařízení (SLZ) – např. ultralehké letadlo, nad kterými dozor vykonává z pověření dle § 82 ZCL Letecká amatérská asociace ČR. V tomto případě je žádoucí se v případě podezření na spáchání přestupku obrátit spíše na tento subjekt, případně Ministerstvo dopravy jako nadřízený orgán.
Ad 6)
Letiště Mošnov je schváleno pro denní i noční provoz, případná omezení si stanovuje provozovatel letiště sám, a pokud nedochází k porušování předepsaných pravidel létání, Úřad nemá pravomoc k omezování provozu letiště. Případnou neshodu mezi provozovatelem letiště a místními samosprávami na přiměřenosti hlukové zátěže nočních letů lze mimo smírnou cestu řešit soudně. Konkrétněji Vám Úřad postupem dle InfZ nemůže sdělit více, neboť tato problematika mu nepřísluší.
Ad 7)
Na problematiku hluku produkovaného letištěm pamatuje ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel veřejného mezinárodního letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 startů nebo přistání, může sice svým provozem překročit hygienické limity hluku, je v takovém případě ovšem povinen navrhnout tzv. ochranné hlukové pásmo. To však není případ letiště Mošnov, vzhledem k ročnímu počtu pohybů, které se pohybuje stabilně výrazně pod hranicí podléhající danému zpřísněnému režimu. Provozní a hluková omezení jsou tak stanovena přímo provozovatelem letiště a Úřad nemá pravomoc je regulovat. Hluková způsobilost letadel je součástí jejich technické certifikace. Některá letadla mají vydaná Osvědčení hlukové způsobilosti, které by měla zaručit, že hlukové normy nejsou za běžného provozu překračovány. Hlukovou způsobilostí letadel se zabývá blíže letecký předpis L16/I nebo nařízení (EU) č. 748/2012. Problematika hluku z leteckého provozu však nespadá do pravomoci Úřadu, nýbrž příslušných krajských hygienických stanic dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, na které se doporučujeme v případě potřeby obrátit.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 26. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Jak dlouhá musí být praxe pro získání oprávnění stát se profesionálním pilotem dopravního letadla (kolik dnů/týdnů či let musí daná osoba strávit létáním, aby mohla získat profesní oprávnění být pilotem dopravního letadla). Případně jaké další podmínky musí osoba, která hodlá vykonávat profesionálně povolání pilota dopravního letadla, splnit.
Dále, z jakých právních pramenů – mezinárodních i vnitrostátních, tyto podmínky vyplývají?“
Odpověď:
Cesta k získání oprávnění vykonávat povolání profesionálního pilota dopravního letadla není stanovena jednou pevnou délkou praxe ve smyslu počtu let, týdnů či dnů. Rozhodující je zejména splnění požadavků na výcvik, minimální letovou praxi, teoretické znalosti a úspěšné složení předepsaných teoretických a praktických zkoušek.
V zásadě existují dvě základní cesty výcviku:
První možností je tzv. modulový výcvik, při kterém uchazeč nejprve získá průkaz soukromého pilota PPL(A), následně postupně nalétává požadované hodiny a absolvuje další navazující výcviky a kvalifikace, například pro lety podle přístrojů, vícemotorové letouny nebo obchodního pilota CPL(A).
Tato cesta bývá časově delší, protože uchazeč získává potřebnou praxi postupně.
Druhou možností je integrovaný výcvik ATP(A), který je od počátku koncipován jako komplexní příprava na výkon povolání dopravního pilota. Tento výcvik zahrnuje teoretickou přípravu na úrovni ATPL(A), praktický výcvik pro lety za viditelnosti i podle přístrojů, výcvik spolupráce vícečlenné posádky (MCC) a výcvik prevence a zvládání nezvyklých poloh letadla (UPRT). Teoretická část integrovaného výcviku musí zahrnovat minimálně 750 hodin výuky. Praktický výcvik musí obsahovat minimálně 195 letových hodin, přičemž část výcviku může být provedena na simulátoru. Po absolvování výcviku uchazeč vykoná teoretické a praktické zkoušky a získá průkaz obchodního pilota spolu s příslušnými kvalifikacemi.
Následně je nutné absolvovat typový výcvik pro konkrétní typ dopravního letadla, na kterém bude pilot vykonávat obchodní leteckou dopravu, a úspěšně složit teoretickou i praktickou zkoušku odborné způsobilosti pro daný typ letadla. Rozsah výcviku se liší podle typu letadla a schváleného výcvikového programu. Například u dopravních letadel Boeing může typový výcvik zahrnovat přibližně 100 hodin teoretické přípravy a přibližně 36 hodin praktického výcviku na simulátoru. Poté následují další provozní výcviky u konkrétního leteckého dopravce.
Celková délka přípravy profesionálního pilota je individuální. Integrovaný výcvik obvykle trvá přibližně 2 až 3 roky, modulová cesta bývá zpravidla delší v závislosti na intenzitě výcviku a získávání letové praxe. Samotný typový výcvik a následné provozní výcviky u konkrétního leteckého dopravce obvykle trvají několik dalších měsíců.
Požadavky vyplývají zejména z:
– nařízení Komise (EU) č. 1178/2011,
– nařízení Komise (EU) č. 965/2012,
– a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 23. 5. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„týkající se střešního heliportu nemocnice v Náchodě.
Prosím o informaci o konkrétním datu s přesností na den, kdy byl zprovozněn, schválen pro letecký provoz – nebo podobné konkrétní datum.
Pokud případně budete mít k dispozici také přesné datum prvního střešního heliportu v republice (a jeho místo / název, abych věděl, kde / který to je), případně data zprovoznění heliportů v nejvýznamnějších pražských nemocnicích (s jasnou informací, zda jde o střešní heliport; nebo o pozemní helipad vedle budovy), příp. jakékoliv jiné zajímavé historické milníky ilustrující vývoj techniky v česk(oslovensk)é praxi, …..“
Odpověď:
Z pohledu § 25 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, byl heliport Náchod schválen k provozu rozhodnutím o stanovení druhu letiště ze dne 17. 3. 2003.
Úřad nedisponuje informací o tom, který střešní heliport byl prvním na území České republiky, nicméně k Vašemu dotazu týkajícímu se významných pražských nemocničních heliportů uvádíme níže přehled heliportů podle data vydání rozhodnutí k předmětnému heliportu:
Heliport LKPB Praha 8 – Bulovka (úrovňový heliport) – rozhodnutí ze dne 10. 5. 1988
Heliport LKPT Praha 6 – Střešovice – MIL (vyvýšený heliport) – rozhodnutí ze dne 16. 10. 1995
Heliport LKPK Praha 4 – Krč (úrovňový heliport) – rozhodnutí ze dne 20. 9. 1999
Heliport LKPH Praha 5 – Motol (vyvýšený heliport) – rozhodnutí ze dne 6. 6. 2011
Heliport LKPY Praha 10 – Vinohrady (úrovňový heliport) – rozhodnutí ze dne 21. 12. 2020
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 5. 6. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„týkajících se poradců a poradních orgánů povinného subjektu“
Odpověď:
Úřad žádost vyřídil postupem dle § 6 odst. 1 InfZ, vzhledem k tomu, že tato informace je již zveřejněna.
Úřad pro civilní letectví vždy do 15. února a do 15. srpna příslušného kalendářního roku uveřejňuje přehled poradců a poradních orgánů, jejichž služeb využíval za předchozí pololetí, vč. uvedení výše odměn těmto poradcům vyplacených. Seznam uveřejněných poradců a poradních orgánů naleznete na webu Úřadu pod tímto odkazem: https://www.caa.gov.cz/urad-pro-civilni-letectvi/zverejneni-poradcu-a-poradnich-organu/
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 7. 6. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Zda Úřad disponuje vnitřním předpisem upravujícím používání barevných zvýrazňovačů při práci se spisy. Je preferováno zvýrazňování klíčových důkazů (např. žlutou či neonovou barvou) pro lepší přehlednost, nebo je tento postup zakázán?“
Odpověď:
Úřad žádným vnitřním předpisem, který by upravoval používání barevných zvýrazňovačů při práci se spisy, nedisponuje. Zároveň Úřad nemá žádnou preferenci zvýrazňování klíčových důkazů v rámci práce se spisy.
Ve zbytku žádosti Úřad identifikoval, že tyto otázky se vztahují již konkrétně k určitému řízení vedeného před orgány Policie České republiky, a netýkají se tedy působnosti Úřadu. Ve zbytku tak žádost postupem dle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ byla odložena.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 1. 6. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„1) Jaký konkrétní důkaz předložila společnost Smartwings Úřadu pro civilní letectví k tvrzení, že cestující byli o zrušení letu informováni včas, tj. déle než 14 dní před datem odletu. Zda byl důkazem e- mail, systémový log, popř. jiný důkaz a jaký konkrétně.
2) Zda z předloženého důkazu vyplývá datum a čas, kdy byla informace o zrušení letu předána.
3) Komu a jakou formou bylo oznámení o zrušení letu doručeno.
4) Žádám o zaslání kopie předloženého důkazu.“
Odpověď:
Ad 1):
Dopravce předložil k uvedeném tvrzení logy GDS (globální distribuční systém) systému Amadeus.
Ad 2):
Z logů uvedených k bodu výše vyplývá, že byla předána informace o změnách letu, a to 2. ledna v 16:27 a 29. dubna 2026 v 11:45.
Ad 3):
Ze sdělení dopravce vyplývá, že oznámení bylo předáno zprostředkovateli, jelikož tento neposkytl kontaktní údaje cestujících přímo. Forma sdělení však Úřadu nebyla sdělena, resp. nijak konkrétně komunikována.
Ad 4):
Úřad v této části žádost o poskytnutí informace odmítl, neboť se jedná o informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, které byly předány osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, a tato osoba zároveň nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, o čemž bylo vydáno samostatné rozhodnutí vydané pod č. j. 7010-26-110
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 13. 6. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„týkající se anonymizovaných rozhodnutí Úřadu o přestupku dle ustanovení § 92 odst. 1 písm. d) zákona o civilním letectví vydaných od roku 2020.“
Odpověď:
Úřad pro civilní letectví za dotazované období neeviduje žádné vlastní rozhodnutí o přestupku dle ustanovení § 92 odst. 1 písm. d) zákona o civilním letectví.
Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) jakožto povinnému subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla dne 16. 6. 2026 doručena žádost o poskytnutí informace. Úřad žádosti vyhověl a v souladu s ust. § 5 odst. 3 shora citovaného zákona nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
„(…) žadatel/ka žádá o sdělení následujících informací (…).“
„Týkajících se stížností cestujících podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále jen „Nařízení“) doručených Úřadu v období od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2026:
Souhrnný přehled stížností v členění podle jednotlivých leteckých dopravců, a to v rozsahu:
1. název leteckého dopravce,
2. celkový počet doručených stížností,
3. počet stížností podle typu tvrzeného porušení, zejména:
4. počet stížností ukončených ke dni vyřízení této žádosti,
5. počet stížností dosud neukončených ke dni vyřízení této žádosti,
6. počet případů, ve kterých Úřad vyzval leteckého dopravce k vyjádření,
7. počet případů, ve kterých letecký dopravce po zásahu Úřadu cestujícímu plnil,
8. počet případů, které byly předány k zahájení správního, přestupkového nebo sankčního řízení,
9. počet případů, ve kterých bylo správní, přestupkové nebo sankční řízení skutečně zahájeno;
ve formátu XLSX nebo CSV, pokud je to technicky možné. Pokud některý z uvedených údajů není ÚCL evidován, výslovné sdělení této skutečnosti. Není žádáno o osobní údaje cestujících. Pokud by některé údaje obsahovaly zákonem chráněné informace, žádáno o jejich anonymizaci či začernění, nikoliv o odmítnutí žádosti jako celku.“
Odpověď:
K bodům 1–5 poskytuje Úřad tabulku stížností pro stanovené období ve formátu XLSX. Tabulka obsahuje název leteckého dopravce, na kterého byla stížnost podána, typ stížnosti (zrušení, zpoždění, odepření nástupu, změna třídy), dále typ stížnosti na poskytnutí péče, a to občerstvení, ubytování, přeprava mezi letištěm a ubytováním (kdy „0“ znamená „nebylo poskytnuto“ a „1“ znamená „bylo poskytnuto“), stížnost na náhradu nákladů a stížnost na refundaci letenky (kdy „0“ znamená „nestěžuji si“ a „1“ znamená „stěžuji si“), a status stížnosti, ze kterého lze vyčíst, zda byla stížnost ukončena nebo zda je stále v řešení („Potvrzeno“ a „Zpracování“). Celkový počet doručených stížností lze pak vyčíst ke každému dopravci prostým součtem. Stejným způsobem lze určit počet ukončených a neukončených stížností.
Je nutné zdůraznit, že tabulka poskytuje pouze prostý výtah ze všech stížností zadaných stěžovateli, kdy v této podobě nelze mít za to, že by data označovala skutečný stav věci. Každá stížnost je Úřadem přezkoumávána a cestující jsou následně tázáni na doplňující dotazy, případně je reálný skutkový stav zjišťován z poskytnutých podkladů a dalších materiálů. Zahrnutí do tabulky tedy neříká, že by v daném případě nárok skutečně vznikl nebo nevznikl, ba ani zda se skutečnost stala tak, jak je ve stížnosti tvrzeno, ale je pouhým výtahem údajů, které byly zadány do formulářů stížností cestujícími. Také označení dopravce nemusí odpovídat skutečnosti, neboť v některých případech cestující uvedou dopravce nesprávně, což může být dále prověřováno.
K bodu 6 Úřad uvádí, že přesný počet případů výzvy dopravce k vyjádření neeviduje. Obecně však platí, že letečtí dopravci jsou vyzýváni k vyjádření ke každé stížnosti, s výjimkou případů zjevné nepříslušnosti, duplicitních podání či obdobných situací.
K bodu 7 Úřad uvádí, že počty těchto případů neeviduje.
K bodu 8 Úřad uvádí, že stížnosti nepředává, jelikož je k jejich řešení zásadně sám příslušný. Pokud žadatel dotazem míří na předání v rámci vnitřní organizace Úřadu, Úřad uvádí, že takový údaj neeviduje.
K bodu 9 Úřad uvádí, že ve sledovaném období bylo zahájeno 14 přestupkových řízení, přičemž většina byla (resp. stále je) vedena jako společné přestupkové řízení. Řízení ukončená pravomocným rozhodnutím, kterým byl uložen správní trest (v závorce vždy uveden počet stížností, které byly podkladem pro zahájení, je však třeba upozornit, že v případech některých stížností mohlo být řízení zastaveno), jsou: „BULGARIA AIR“ JSC (15 stížností), FLY LILI S.R.L. (2 stížnosti), BEES AIRLINES SRL (11 stížností), Salam Air S.A.O.C. (1 stížnost). Řízení s nepravomocným rozhodnutím, kterým byl uložen správní trest: ISRAIR AIRLINES & TOURISM LTD (5 stížností), Nouvelair (6 stížností), WORLD 2 FLY, S.L.U. (84 stížností), Aeroitalia Societa‘ A Responsabilita‘ Limitata (6 stížností), Smartwings, a.s. (39 stížností). Další řízení s dopravci: BULGARIA ER-EAD (15 stížností), FlyEgypt (11 stížností), AEGEAN AIRLINES S.A. (1 stížnost) a Neos SpA (5 stížností), byla zastavena. Nakonec v případě dopravce SkyUp MT Limited LLC (11 stížností), bylo řízení zahájeno, ale zatím nebylo vydáno rozhodnutí.
Příloha:
– Tabulka stížností
© 2026 všechna práva vyhrazena