Krok 7 – Konečné přidělení specifické úrovně zabezpečení a integrity (SAIL)
Krok 7 představuje klíčový moment celého procesu, protože v něm dochází k určení výsledné úrovně SAIL (Specific Assurance and Integrity Level). Tato úroveň vyjadřuje, jak přísné budou požadavky na bezpečnost, techniku i provoz daného letu. Provozovatel zde zkombinuje výsledky předchozích kroků – výslednou hodnotu GRC z kroku 3 a výslednou hodnotu ARC z kroku 5 (residual ARC) – a na jejich základě stanoví hodnotu SAIL podle tabulky níže.

Výsledkem je přiřazení jedné ze šesti úrovní SAIL I až SAIL VI. Obecně platí, že čím vyšší je kombinace rizik (např. vysoké GRC i ARC), tím vyšší bude SAIL a tím přísnější požadavky musí provozovatel splnit.
Důležité je, že provozovatel nemůže SAIL „odhadnout“ – musí jej jednoznačně odvodit a zdokumentovat. To znamená:
Jakmile je SAIL určena, stává se základním referenčním bodem pro zbytek SORA. Právě podle ní se v dalších krocích určují konkrétní bezpečnostní požadavky (např. operační bezpečnostní cíle – OSO), požadovaná úroveň robustnosti mitigací nebo náročnost technických řešení.
Z pohledu provozovatele je proto důležité chápat, že:
Součástí kroku 7 je také kontrola, že všechny vstupy dávají smysl jako celek. Pokud vyjde SAIL nečekaně vysoká, měl by se provozovatel vrátit zpět (typicky ke krokům 3 nebo 5) a zvážit, zda nelze operaci upravit – například změnou prostředí, omezením provozu nebo přidáním mitigací.
V kroku 7 provozovatel převádí analýzu rizik do konkrétní úrovně požadavků. Je to bod, kde se z posuzování stává rozhodnutí – jak náročná bude plánovaný provoz z hlediska bezpečnosti a co všechno bude potřeba splnit pro jeho schválení.