V poslední době se v odborné i širší veřejnosti opět otevírá téma únavy letových posádek. Úřad pro civilní letectví (ÚCL) k této problematice dlouhodobě přistupuje s vážností a zodpovědností – a to bez ohledu na aktuální vnější podněty. Téma není pro ÚCL nové ani dočasné. Je to oblast, které se věnujeme systematicky, a která zůstává pevnou součástí našich dozorových a analytických aktivit.
Únava členů letových posádek není totiž jen pocit – je to faktor, který může přímo ovlivnit bezpečnost leteckého provozu. V roce 2024 jsme proto zrealizovali anonymní dotazníkové šetření mezi samotnými členy posádek. Cílem bylo zjistit, jak únava ovlivňuje jejich práci, zda se cítí být vyslyšeni a jak jsou v praxi aplikována pravidla určená k její minimalizaci. Výsledky potvrdily, že v praxi stále existují překážky, které brání včasnému rozpoznání a otevřenému hlášení únavy. Ukázalo se, že samotná pravidla a postupy nestačí – klíčová je důvěra a kultura, ve které se o únavě dá hovořit bez obav a bez negativních důsledků.
Přestože jsme si vědomi, že anonymní dotazník má svá omezení a nelze jej přeceňovat jako jediný zdroj pravdy, posloužil jako jeden z cenných impulzů pro další kroky, zejména v oblasti dozoru a komunikace s provozovateli. Vnímáme ho jako nástroj doplňkový – podstatné je především systematické ověřování poznatků v praxi a otevřená spolupráce se všemi zúčastněnými stranami.
ÚCL proto v souvislosti s touto problematikou i nadále realizuje konkrétní kroky:
Letecká doprava je odvětví s vysokými nároky. O to důležitější je, aby v něm vládla důvěra, otevřenost a férové prostředí. Únava posádek není téma, které lze vyřešit jedním nařízením. Vyžaduje změnu myšlení – a ta začíná u každého z nás.
ÚCL tímto znovu potvrzuje: problematiku únavy bereme vážně, aktivně ji řešíme a i nadále v ní budeme hledat účinné, smysluplné a dlouhodobé cesty ke zlepšení.